MushGO in new look - delivery to the Czech Republic, Slovakia and rest of Europe. Start exploring products and articles.

We can help you choose +420 604 372 734

Aren't you missing anything?

Shopping cart

Close

No products in shopping cart

Zdroje energie psích sportovců

267x read
Share this article

Výživa psích sportovců se s rozvojem psích sportů a s rostoucím množstvím doplňků stravy na trhu stává často diskutovaným tématem. Problém je, že psí metabolismus se od lidského liší (a to i přes to, že využívá stejných metabolických drah) a relevantní vědecky podložená data se omezují víceméně na vytrvalostní aktivity saňových psů a sprinterské výkony chrtů. Data z ostatních sportů a výkonnostních aktivit psů jako jsou agility, flyball, záchranářina a vyhledávání, lov apod. v podstatě chybí a doporučení pro tyto sporty jsou extrapolací z dostupných dat.

Zjednodušeně se můžeme zaměřit na tři oblasti výživy a suplementace aktivních či sportovních psů. V prvé řadě je to energie, a to jak množství tak její zdroj, dále hydratace (napájení) a nakonec přísun elektrolytů, vitamínů a minerálů. I když jsou tyto oblasti neoddělitelné a navzájem se ovlivňují, budeme se jim věnovat postupně. Níže uvedené informace jsou založeny na dostupných vědeckých studiích a datech, ale v žádném případě nejsou univerzálním návodem nebo obecně platnou normou. Metabolismus a výživové nároky psů se liší v závislosti na velikosti (hmotnosti), plemeni, věku, aktuální kondici, ale i okolní teplotě a samozřejmě na aktivitě samotné. Berte prosím následující text jako odrazový můstek pro vaše vlastní zamyšlení, základ pro kritické zhodnocení dostupných informací a zejména pak pro vlastní praxi, protože nikdo jiný nezná vašeho psa a jeho potřeby a výkony lépe než vy.

Zdroje energie u aktivních psů

Energetická potřeba psů je exponenciálně závislá na tělesné hmotnosti a vychází z tzv. metabolické tělesné hmotnosti (MBW = [kg tělesné hmotnosti]0,75) a aktivní psí společníci (nikoliv sportovní či pracovní psi) potřebují běžně cca 130 × MBW kcal/den. V závislosti na sportovní aktivitě bude samozřejmě tato potřeba narůstat a to cca o 5-10 % u sprinterů až po cca 8-mi násobný nárůst u saňových psů v průběhu vytrvalostního, etapového závodu. Zásadní roli při spotřebě energie v průběhu aktivity hraje vzdálenost, kterou pes překoná a nikoliv intenzita. 

Pro zjednodušení lze aktivity rozdělit do tří kategorií:

Nízká aktivita

(< 25% nárůst)

Střední aktivita

Vysoká aktivita

(> 100% nárůst)

agilitymushing* (3 - 15 km)mushing (> 15 km)
flybalpasenílov (> 3 hod)
chrtí závodylov (< 3 hod)

záchranařina / pachové 

práce (> 3 hod)

coursing

záchranařina / pachové 

práce (< 3 hod)

 

obedience / poslušnost

 

weight pulling 

*včetně individuálních disciplín (canicross, bikejöring, scootering, skijöring)

Samozřejmě je potřeba zvážit i další faktory, jako je okolní teplota, náročnost terénu (nejen např. kopce, ale i náročný povrch jako je písek nebo sníh), aktivita v předchozích a následujících dnech a v neposlední řadě mentální a psychická náročnost dané aktivity.

Ultimátním zdrojem energie pro všechny buněčné děje v organismu, tedy i svalovou práci, je sloučenina ATP (adenosintrifosfát), kterou si buňky vyrábějí z cukrů, tuků a bílkovin. Pro snazší orientaci se energetický obsah potravy i jejích jednotlivých složek uvádí v kilokaloriích (kcal) nebo kilojoulech (kJ). V současné době je stanovena hodnota využitelné energie cukrů (sacharidů, karbohydrátů) a bílkovin (proteinů) na 3,5 kcal/g a tuků (lipidů, triglyceridů) na 8,5 kcal/g. Proteiny jsou jako zdroj energie využívány v metabolismu minimálně, proto budeme věnovat pozornost jen sacharidům a tukům.

Během několika prvních vteřin si svaly vystačí se zásobami samotného ATP a v podstatě okamžitě zahajují anaerobní glykolýzu, tedy rozklad glukózy bez potřeby kyslíku, kdy se získává velmi omezené množství energie a vzniká laktát jako vedlejší produkt. Při aktivitě a o vysoké intenzitě pak sval využije zásoby samotné glukózy (volné a v zásobní formě glykogenu) jako zdroj energie na několik minut. V případě delší aktivity a dostatečného přísunu kyslíku (nad 50% VO2 max, tedy nad 50% maximálního množství kyslíku, které tělo dokáže použít během aktivity) je hlavním zdrojem energie glukóza uvolněná z glykogenu poskytující maximum energie procesem oxidativní fosforylace probíhající v mitochondriích buněk (ty budou důležité za chvíli).

Oxidace mastných kyselin (hlavní proces získávání energie z tuků) začíná během několika minut po začátku fyzické aktivity, maxima dosahuje cca po 30 minutách a generuje energii dlouhodobě při 30-50 % VO2 max. Tento proces umožňuje psům vytrvalostní výkon při nižší intenzitě po dobu několika hodin bez extrémní únavy.

V tuto chvíli je důležité si uvědomit rozdíly mezi člověkem a psem. U lidí nastává po vyčerpání zásob glykogenu extrémní únava a propad ve výkonu, psi jsou díky vyšším hladinám některých enzymů, vyššímu počtu aerobních svalových buněk (typ I a IIa) a zvýšené hustotě mitochondrií lépe přizpůsobení pro získávání energie z tuků aerobními metabolickými procesy. Při dlouhotrvající nízké až střední aktivitě psi podávají stejný výkon i pokud jsou krmeni dietou bez sacharidů, nezbytné je v tomto případě zvýšit přísun proteinů, které jsou využity nejen jako stavební jednotky, ale i jako zdroj pro syntézu glukózy, bez které se neobejdou červené krvinky a centrální nervový systém (mozek).

Výsledky několika studií na saňových psech lze zjednodušit a shrnout tak, že psi provozující vytrvalostní aktivity podávají lepší výkony, pokud jsou krmeni stravou s > 30 % proteinů, > 20 % tuků a < 30 % sacharidů (suché hmoty). Přechod na dietu s vysokým obsahem tuků má být pozvolný po dobu 8 - 12 týdnů, vhodné je také zvýšit obsah dvojmocných iontů (vápníku, železa, zinku, rtuti a manganu), jejich biologická dostupnost je při vyšším obsahu tuků snížena.

Poznatky o vlivu výživy na výkon psů sprinterů (aktivita o vysoké intenzitě nepřekračuje 30 minut) získáváme zejména ze studií závodních chrtů. Zjednodušeně lze shrnout jejich výsledky tak, že sprinteři podávají lepší výkony při dietě s vyšším obsahem sacharidů (45-50 %) a zhruba 24-28% obsahem bílkovin a pouze 12-14 % tuků.

Bílkoviny jsme na začátku ignorovali jako zdroj energie, ale v potravě mají nezastupitelnou roli jako zdroj esenciálních aminokyselin (takových, které si organismus neumí vyrobit z jiných stavebních kamenů). Tyto aminokyseliny jsou pak stavební jednotkou všech proteinů v těle, v případě sportovních psů zejména těch svalových. Na jejich význam ukazuje výsledek experimentu, kdy 6 z 8 psů jezdících sprinterské tratě v mushingu na nízkoproteinové dietě (18%) utrpělo svalové zranění a 25% pokles VO2.

Načasování

Doposud jsme řešili, co je zdrojem energie, nelze ale ignorovat časovou osu.

U sprinterů a psů se střední zátěží (5 minut až 4 hodiny aktivity denně) se doporučuje po výkonu podat sacharidy (ideálně glukózu, ať už v čisté podobě nebo ve formě oligosacharidů typu maltodextrinů), aby si mohli doplnit vyčerpané zásoby glykogenu zejména v případě, že se od nich očekává obdobný výkon i v následujících dnech. Důležité je doplnit glukózu co nejdříve po výkonu (do 30 minut po posledním výkonu dne), před podáním jakékoliv jiné potravy, ale nikoliv v průběhu výkonu, v tom případě je použita jako okamžitý zdroj energie.
Psi se střední zátěží (30-120 minut/den) využívají energii jak z glykogenu tak tuků. Do 30 minut po skončení aktivity je také vhodné doplnit glukózu a pokud je cca 2 hodiny po skončení aktivity podáno krmení s obsahem tuků jim umožní využít maximum z probíhající lipolýzy. Samozřejmostí je krmení nejméně 8 hodin před samotnou aktivitou.

Psi podstupující opakovaně několikahodinovou zátěž (etapové musherské závody, záchranáři na několikadenních záchranných či cvičných akcích apod.) je vhodné po dobu trvání zátěže stravou s vysokým obsahem tuků (60-70 %), dostatečným množstvím bílkovin (cca 30%) a minimem sacharidů podávaných v jedné až dvou krmných dávkách denně.

Další extrémně důležitou kapitolu a to je napájení psa (hydratace) si necháme na příště.

Stručné shrnutí:

1. realisticky zhodnoťte navýšení potřeby energie (agility vs. etapový musherský závod) - netřeba počítat absolutní hodnoty, ale odhadnout reálný nárůst potřeby energie

2. upravit složení běžně podávaného krmiva podle aktivity
Sprinteři (do 30 minut): 45-50 % sacharidů, 24-28 % bílkovin, 12-14 % tuků (suché hmoty) 
Vytrvalci: < 30 % sacharidů, > 30 % bílkovin, > 20 % tuků

3. načasování a zdroj doplnění vydané energie - sacharidy u sprinterů, sacharidy a tuky u střední zátěže a tuky u vytrvalců

A úplně na závěr, nepanikařte! Zkuste si nové informace utřídit, porovnat s tím, co již víte a dohledat si chybějící dílky skládačky. Potom v klidu zhodnoťte způsob, jakým svému psovi dodáváte energii teď, jaké podává výkony a teprve potom můžete začít zkoušet některé věci měnit a sledovat, jaký to má efekt. Nicméně pokud jste uprostřed závodní sezóny, držte se vyzkoušených a osvědčených postupů.

Podrobnější informace včetně odkazů na jednotlivé studie najdete v tomto souhrnném anglickém článku publikovaném v recenzovaném vědeckém časopisu. 
Joseph Wakshlag, Justin Shmalberg. Nutrition for Working and Service Dogs, Veterinary Clinics of North America: Small Animal Practice,Volume 44, Issue 4, 2014. https://doi.org/10.1016/j.cvsm.2014.03.008

If you liked the article, don't forget to share!

We can help you choose +420 604 372 734

Cookies

We use cookies to personalise content and ads, to provide social media features and to analyse our traffic. We also share information about your use of our site with our social media, advertising and analytics partners who may combine it with other information that you’ve provided to them or that they’ve collected from your use of their services.

Your cookies settings

Here you can enable cookies according to your own preferences.You can change those settings any time in the future by clicking 'Cookie settings' link in our website's footer.

Necessary cookies help make a website usable by enabling basic functions like page navigation and access to secure areas of the website. The website cannot function properly without these cookies.

Preference cookies enable a website to remember information that changes the way the website behaves or looks, like your preferred language or the region that you are in.

Statistic cookies help website owners to understand how visitors interact with websites by collecting and reporting information anonymously.

Marketing cookies are used to track visitors across websites. The intention is to display ads that are relevant and engaging for the individual user and thereby more valuable for publishers and third party advertisers.