Zdroje energie psích sportovců

Výživa psích sportovců se s rozvojem psích sportů a s rostoucím množstvím doplňků stravy na trhu stává často diskutovaným tématem. Problém je, že psí metabolismus se od lidského liší (a to i přes to, že využívá stejných metabolických drah) a relevantní vědecky podložená data se omezují víceméně na vytrvalostní aktivity saňových psů a sprinterské výkony chrtů. Data z ostatních sportů a výkonnostních aktivit psů jako jsou agility, flyball, záchranářina a vyhledávání, lov apod. v podstatě chybí a doporučení pro tyto sporty jsou extrapolací z dostupných dat.

Zjednodušeně se můžeme zaměřit na tři oblasti výživy a suplementace aktivních či sportovních psů. V prvé řadě je to energie, a to jak množství tak její zdroj, dále hydratace (napájení) a nakonec přísun elektrolytů, vitamínů a minerálů. I když jsou tyto oblasti neoddělitelné a navzájem se ovlivňují, budeme se jim věnovat postupně. Níže uvedené informace jsou založeny na dostupných vědeckých studiích a datech, ale v žádném případě nejsou univerzálním návodem nebo obecně platnou normou. Metabolismus a výživové nároky psů se liší v závislosti na velikosti (hmotnosti), plemeni, věku, aktuální kondici, ale i okolní teplotě a samozřejmě na aktivitě samotné. Berte prosím následující text jako odrazový můstek pro vaše vlastní zamyšlení, základ pro kritické zhodnocení dostupných informací a zejména pak pro vlastní praxi, protože nikdo jiný nezná vašeho psa a jeho potřeby a výkony lépe než vy.

Zdroje energie u aktivních psů

Energetická potřeba psů je exponenciálně závislá na tělesné hmotnosti a vychází z tzv. metabolické tělesné hmotnosti (MBW = [kg tělesné hmotnosti]0,75) a aktivní psí společníci (nikoliv sportovní či pracovní psi) potřebují běžně cca 130 × MBW kcal/den. V závislosti na sportovní aktivitě bude samozřejmě tato potřeba narůstat a to cca o 5-10 % u sprinterů až po cca 8-mi násobný nárůst u saňových psů v průběhu vytrvalostního, etapového závodu. Zásadní roli při spotřebě energie v průběhu aktivity hraje vzdálenost, kterou pes překoná a nikoliv intenzita. 

Pro zjednodušení lze aktivity rozdělit do tří kategorií:

*včetně individuálních disciplín (canicross, bikejöring, scootering, skijöring)

Samozřejmě je potřeba zvážit i další faktory, jako je okolní teplota, náročnost terénu (nejen např. kopce, ale i náročný povrch jako je písek nebo sníh), aktivita v předchozích a následujících dnech a v neposlední řadě mentální a psychická náročnost dané aktivity.

Ultimátním zdrojem energie pro všechny buněčné děje v organismu, tedy i svalovou práci, je sloučenina ATP (adenosintrifosfát), kterou si buňky vyrábějí z cukrů, tuků a bílkovin. Pro snazší orientaci se energetický obsah potravy i jejích jednotlivých složek uvádí v kilokaloriích (kcal) nebo kilojoulech (kJ). V současné době je stanovena hodnota využitelné energie cukrů (sacharidů, karbohydrátů) a bílkovin (proteinů) na 3,5 kcal/g a tuků (lipidů, triglyceridů) na 8,5 kcal/g. Proteiny jsou jako zdroj energie využívány v metabolismu minimálně, proto budeme věnovat pozornost jen sacharidům a tukům.

Během několika prvních vteřin si svaly vystačí se zásobami samotného ATP a v podstatě okamžitě zahajují anaerobní glykolýzu, tedy rozklad glukózy bez potřeby kyslíku, kdy se získává velmi omezené množství energie a vzniká laktát jako vedlejší produkt. Při aktivitě a o vysoké intenzitě pak sval využije zásoby samotné glukózy (volné a v zásobní formě glykogenu) jako zdroj energie na několik minut. V případě delší aktivity a dostatečného přísunu kyslíku (nad 50% VO2 max, tedy nad 50% maximálního množství kyslíku, které tělo dokáže použít během aktivity) je hlavním zdrojem energie glukóza uvolněná z glykogenu poskytující maximum energie procesem oxidativní fosforylace probíhající v mitochondriích buněk (ty budou důležité za chvíli).

Oxidace mastných kyselin (hlavní proces získávání energie z tuků) začíná během několika minut po začátku fyzické aktivity, maxima dosahuje cca po 30 minutách a generuje energii dlouhodobě při 30-50 % VO2 max. Tento proces umožňuje psům vytrvalostní výkon při nižší intenzitě po dobu několika hodin bez extrémní únavy.

V tuto chvíli je důležité si uvědomit rozdíly mezi člověkem a psem. U lidí nastává po vyčerpání zásob glykogenu extrémní únava a propad ve výkonu, psi jsou díky vyšším hladinám některých enzymů, vyššímu počtu aerobních svalových buněk (typ I a IIa) a zvýšené hustotě mitochondrií lépe přizpůsobení pro získávání energie z tuků aerobními metabolickými procesy. Při dlouhotrvající nízké až střední aktivitě psi podávají stejný výkon i pokud jsou krmeni dietou bez sacharidů, nezbytné je v tomto případě zvýšit přísun proteinů, které jsou využity nejen jako stavební jednotky, ale i jako zdroj pro syntézu glukózy, bez které se neobejdou červené krvinky a centrální nervový systém (mozek).

Výsledky několika studií na saňových psech lze zjednodušit a shrnout tak, že psi provozující vytrvalostní aktivity podávají lepší výkony, pokud jsou krmeni stravou s > 30 % proteinů, > 20 % tuků a < 30 % sacharidů (suché hmoty). Přechod na dietu s vysokým obsahem tuků má být pozvolný po dobu 8 - 12 týdnů, vhodné je také zvýšit obsah dvojmocných iontů (vápníku, železa, zinku, rtuti a manganu), jejich biologická dostupnost je při vyšším obsahu tuků snížena.

Poznatky o vlivu výživy na výkon psů sprinterů (aktivita o vysoké intenzitě nepřekračuje 30 minut) získáváme zejména ze studií závodních chrtů. Zjednodušeně lze shrnout jejich výsledky tak, že sprinteři podávají lepší výkony při dietě s vyšším obsahem sacharidů (45-50 %) a zhruba 24-28% obsahem bílkovin a pouze 12-14 % tuků.

Bílkoviny jsme na začátku ignorovali jako zdroj energie, ale v potravě mají nezastupitelnou roli jako zdroj esenciálních aminokyselin (takových, které si organismus neumí vyrobit z jiných stavebních kamenů). Tyto aminokyseliny jsou pak stavební jednotkou všech proteinů v těle, v případě sportovních psů zejména těch svalových. Na jejich význam ukazuje výsledek experimentu, kdy 6 z 8 psů jezdících sprinterské tratě v mushingu na nízkoproteinové dietě (18%) utrpělo svalové zranění a 25% pokles VO2.

Načasování

Doposud jsme řešili, co je zdrojem energie, nelze ale ignorovat časovou osu.

U sprinterů a psů se střední zátěží (5 minut až 4 hodiny aktivity denně) se doporučuje po výkonu podat sacharidy (ideálně glukózu, ať už v čisté podobě nebo ve formě oligosacharidů typu maltodextrinů), aby si mohli doplnit vyčerpané zásoby glykogenu zejména v případě, že se od nich očekává obdobný výkon i v následujících dnech. Důležité je doplnit glukózu co nejdříve po výkonu (do 30 minut po posledním výkonu dne), před podáním jakékoliv jiné potravy, ale nikoliv v průběhu výkonu, v tom případě je použita jako okamžitý zdroj energie.
Psi se střední zátěží (30-120 minut/den) využívají energii jak z glykogenu tak tuků. Do 30 minut po skončení aktivity je také vhodné doplnit glukózu a pokud je cca 2 hodiny po skončení aktivity podáno krmení s obsahem tuků jim umožní využít maximum z probíhající lipolýzy. Samozřejmostí je krmení nejméně 8 hodin před samotnou aktivitou.

Psi podstupující opakovaně několikahodinovou zátěž (etapové musherské závody, záchranáři na několikadenních záchranných či cvičných akcích apod.) je vhodné po dobu trvání zátěže stravou s vysokým obsahem tuků (60-70 %), dostatečným množstvím bílkovin (cca 30%) a minimem sacharidů podávaných v jedné až dvou krmných dávkách denně.

Další extrémně důležitou kapitolu a to je napájení psa (hydratace) si necháme na příště.

Stručné shrnutí:

1. realisticky zhodnoťte navýšení potřeby energie (agility vs. etapový musherský závod) - netřeba počítat absolutní hodnoty, ale odhadnout reálný nárůst potřeby energie

2. upravit složení běžně podávaného krmiva podle aktivity
Sprinteři (do 30 minut): 45-50 % sacharidů, 24-28 % bílkovin, 12-14 % tuků (suché hmoty) 
Vytrvalci: < 30 % sacharidů, > 30 % bílkovin, > 20 % tuků

3. načasování a zdroj doplnění vydané energie - sacharidy u sprinterů, sacharidy a tuky u střední zátěže a tuky u vytrvalců

A úplně na závěr, nepanikařte! Zkuste si nové informace utřídit, porovnat s tím, co již víte a dohledat si chybějící dílky skládačky. Potom v klidu zhodnoťte způsob, jakým svému psovi dodáváte energii teď, jaké podává výkony a teprve potom můžete začít zkoušet některé věci měnit a sledovat, jaký to má efekt. Nicméně pokud jste uprostřed závodní sezóny, držte se vyzkoušených a osvědčených postupů.

Podrobnější informace včetně odkazů na jednotlivé studie najdete v tomto souhrnném anglickém článku publikovaném v recenzovaném vědeckém časopisu. 
Joseph Wakshlag, Justin Shmalberg. Nutrition for Working and Service Dogs, Veterinary Clinics of North America: Small Animal Practice,Volume 44, Issue 4, 2014. https://doi.org/10.1016/j.cvsm.2014.03.008