Po článcích zaměřených na energii a hydrataci nám zbývá poslední oblast výživy psů, a to jsou ty nejmenší složky - elektrolyty, minerály a vitamíny.
Elektrolyty a minerály patří mezi biogenní prvky, tedy takové, bez kterých by organismus jako celek nefungoval. Jejich formální dělení na makro a mikroprvky, stopové prvky, ionty pro účely našeho článku není podstatné. Prvky, které jsou základními stavebními kameny všech biomolekul (C, H, O, N), se zabývat nebudeme. Postupně si představíme ty z nich, jejichž význam a aktuální poznatky o jejich využití ve výživě psích sportovců považujeme za nejdůležitější.
Vápník a fosfor se díky vysokému obsahu v organismu často řadí k výše uvedeným základním biogenním prvkům. Oba jsou stavebními kameny kostí a zubů, vápník se navíc účastní řady dějů, jako např. přenosu nervových vzruchů, svalové kontrakce, srážení krve, sekrece hormonů a mnoha dalších. Jeho hladina v krvi je udržována na stabilní úrovni bez ohledu na jeho obsah v potravě, případný deficit je pokryt vápníkem uvolněným z kostí. K nedostatku obou prvků v potravě dochází ale spíše výjimečně, zejména v případě stravy založené na mase bez obsahu kostí.
Ionty sodíku, draslíku a chlóru jsou hlavními elektrolyty v organismu. Sodík je hlavní iont mimobuněčné (extracelulární) tekutiny a udržuje objem plazmy a krevní tlak. Jeho hladina je regulována hormonálně a udržována řízeným vylučováním močí. Draslík je naopak hlavní buněčný (intracelulární) iont, je nezbytný ke správné funkci svalových vláken i přenosů nervového vzruchu. U člověka je při zvýšené fyzické aktivitě ztráta těchto iontů značná a jejich doplňování je zásadní. Jak jsme ale minule zmínili, psi se téměř nepotí (jen velmi omezeně na tlapkách) a ztráty elektrolytů slinami jsou minimální.
Suplementace elektrolytů byla u psů dlouho považována za nadbytečnou, potenciálně až škodlivou (organismus by se musel vypořádat s nadbytkem iontů).
Studie z poslední doby ovšem ukazují, že roztoky elektrolytů jsou velmi dobře tolerovány a některé výsledky naznačují, že jejich podávání může snižovat riziko svalového zranění. Podávání elektrolytů je průkazně opodstatněné jen u psů s průjmem (např. i ze stresu ze závodního prostředí).
U ostatních prvků jako je hořčík (součást kostí, enzymů, účastní se přenosu nervového vzruchu), železo (součást hemoglobinu a myoglobinu transportujících kyslík), zinek (kofaktor mnoha enzymů), měď (červené krvinky, pigmentace) nebo selen (součást antioxidačního enzymu) nebyl zaznamenán deficit u psů krmených pestrou a vyváženou stravou a vliv jejich suplementace na sportovní výkon není vědecky zdokumentován.
Vitamíny jsou nízkomolekulární látky nezbytné pro správnou funkci organismu, které si ale organismus neumí vyrobit. Dělí se na rozpustné ve vodě a v tucích. Vitamíny rozpustné ve vodě jsou ve většině případů v naprosto dostatečném množství v běžné krmné dávce. V porovnání s člověkem si psi syntetizují vitamín C z glukózy, nicméně často v nedostatečném množství. U saňových psů byla po 190 minutách závodu hladina snížena o více než 50 %, na druhou stranu po suplementaci vitamínem C u greyhoundů klesla závodní rychlost o 0,3 km/h. V přiměřeném množství je podávání vitamínu C přinejmenším neškodné, potenciálně prospěšné, předávkování sice nehrozí (nadbytek je vyloučen močí), ale pro-oxidační efekt vysokých dávek může být škodlivý.
U skupiny vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), jejichž nadbytky nejsou vylučovány jednoduše močí, je potřeba být při dávkování obezřetnější. Vitamín K je u zdravých psů v dostatečné míře syntetizován bakteriemi střevní mikroflóry. Zdrojem vitamínů A a D jsou zejména vnitřnosti a psi tolerují značné rozmezí jejich množství. V komerčních krmivech bývá jejich obsah naprosto dostačující.
Vitamínu E byla věnována největší pozornost, protože jeho nízká hladina v séru saňových psů byla spojována se zvýšenou pravděpodobností, že psi nedokončí závod. Obsah vitamínu E v komerčních krmivech je dostatečný, jeho suplementace se doporučuje u psů na netradičních dietách, zejména těch postavených na mase a rybách v dávce 200-400 IU/denně u psů o hmotnosti 18 - 36 kg.
Z dostupných vědeckých studií lze shrnout, že zdraví psi krmení vyváženou stravou netrpí nedostatkem elektrolytů, minerálů a vitamínů a to ani v případě zvýšené fyzické zátěže.
Podrobnější informace včetně odkazů na jednotlivé studie najdete v tomto souhrnném anglickém článku publikovaném v recenzovaném vědeckém časopisu: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0195561614000539
Joseph Wakshlag, Justin Shmalberg. Nutrition for Working and Service Dogs, Veterinary Clinics of North America: Small Animal Practice,Volume 44, Issue 4, 2014. https://doi.org/10.1016/j.cvsm.2014.03.008
A v následujících publikacích:
Otto C.M. et al., Front. Vet. Sci., 26 October 2017 https://doi.org/10.3389/fvets.2017.00174
Niedermeyer G.M. et al, Front. Vet. Sci., 03 June 2020 https://doi.org/10.3389/fvets.2020.00292
Další zdroje najdete i v článku věnovaném hydrataci.
